Za minulý rok jsem úplně zapomněl na další Kočas, kde se objevila novela z CKČ s názvem Mare incognitum. Hodnocení porotců jí vyneslo slušné třetí místo. Vlastně jsem se k sborníku ještě nedostal - důvodem je dokončování rozsáhlého steampunkového románu se stále ještě pracovním názvem Pelyněk. O něm tu ale brzy napíšu více.
A co ode mě najdete v Kočasu?
Letuška Barbara na svém první meziplanetární plavbě vesmírnými kanály zjistí, že práce s lidmi je těžší, než si u zkoušek na VŠCK (Vysoká škola civilní kosmonautiky) myslela. Zvlášť poté, co se na kosmickém trajektu Spacelimbus ocitne černý pasažér s kapsami nacpanými zakázanou technodrogou, která umožňuje číst myšlenky spolehlivěji, než kontaktní čočky vyladěné podle momentální nálady nositele. Její partner, kyborg Crowley, nemá coby stroj smysl pro humor, ale dokáže ji spolehlivě naštvat. Aby nebylo problémů dost, uvízne loď v neznámém prostoru, odkud se podle platných fyzikálních zákonů není možné vrátit. Hřbitov mnoha kosmických lodí, které se navždy ztratily. Jak skutečnost neodvratné smrti sdělit nepříliš empatickým pasažérům? Kdo vykrádá zdejší vraky? Kdo vpustil robotické Sběrače kovů na palubu? A proč se v celém známém vesmíru, propojeném Riesovými kanály, zatím nenašly ani stopy po jiné mimozemské civilizaci?
Mini space opera v lehce kyberpunkovém hávu o setkáních a hranicích lidství na vodách neznámého moře.
Mini space opera v lehce kyberpunkovém hávu o setkáních a hranicích lidství na vodách neznámého moře.