Za kapku krve (Žoldnéři fantazie 2019)

Je mi velkou ctí dostat se opět do sborníku, v němž jsem po pět let publikoval své soutěžní texty. Třebaže nikoli jako úspěšný soutěžící, ale host.

Příběh na téma Světy za branami, jak zní i podtitul letošní knihy, může někomu připomínat horory Stephena Kinga. Ano, tahle inspirace byla chtěná. Jestli bude i stejně kvalitní, a české bezčasí na sklonku dvacátého století se vám trefí do vkusu, to musíte posoudit sami.

Tentokrát hrajeme na temnou notu - přátelství dvou chlapců na prahu dospělosti, dětské lásky a nenávisti, erotika na hraně zákona, podivná zmizení, netvor, a přání, za něž se platí tím nejcennějším...

Obrázek Janiny Strnadové může příjemně navnadit.

Ukázka:

Cosi zašramotilo. Špunt sebou trhl a zamžoural do oranžové mlhy. Čekal, že přijde od lesa, takže si ani neuvědomil, že ho z šera rozbitého chodníku pozorují čísi oči.

Je tady.

Odněkud z hloubi ulic sem vtrhl motor projíždějícího auta, doprovázený charakteristickým zvukem dunícího subwooferu.

Oči zmizely.

Špuntův strach vystřídala obava. Nevyplašil se? Skoro vztekle natáhl dlaň až tam, kde netma přecházela nazpět do černé - snad pro tohle jsi přišel, ne?!

Koutkem oka zahlédl hbitý pohyb. Takřka zároveň ucítil čenichání - jen pár atomů nad kůží. Zalechtaly ho jemné chloupky zčeřené studeným dechem.

A uslyšel tichý zvuk - jako by se cosi bez hlasivek naučilo artikulovat jen pomocí vydechování vzduchu. Většina lidí by ho přeslechla, za dne by v šumu neměl šanci.

Hlas řekl: „Dej mi napít.“

Špunt sevřel dlaň. Měl do široka rozevřené oči, v nichž se potkávala hrůza s očekáváním, a stejně si více představoval, než doopravdy viděl, jak se sotva metr vysoké cosi, podobné člověku skrčenému na všech čtyřech s podivně vystrčeným hřbetem, natahuje vzhůru kolem jeho nohy. Oči té kreatury neodrážely žádné světlo, a přece si jich nebylo možné nepovšimnout. Nepodobaly se ničemu, co kdy viděl v televizi. Byly jako bobule černých jeřabin.

Berta „to“ popisoval jako králíka staženého z kůže, kterýho někdo nacpal do hrnce tak, že mu zlámal všechny kosti. Špunt měl lepší představivost. Přesto nejvíc ze všeho sedělo pojmenování, které mezi sebou děti požívaly: skrčenec.